close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Strašně smutný osud štěňátka :o(

15. ledna 2007 v 19:39 | Natka |  ZAJÍMAVOSTI O PSECH
Lidičky, je to sice delší, ale přečtěte si to! A šiřte dál na své blogy
SMUTNÝ PŘÍBĚH ŠTĚŇÁTKA :´o((


Nepamatuji si toho moc o místě, kde jsem se narodil. Bylo to stísněné a tmavé místo a lidé si s námi nikdy nechodili hrát. Pamatuji si maminku a její měkkou srst, ale byla často nemocná a velmi hubená. Měla jen velmi málo mléka pro mě a mé bratříčky a sestřičky. Pamatuji si, že mnozí z nich umřeli a velmi mi chyběli.


Pamatuji si na den, kdy mě vzali od maminky. Byl jsem velice smutný a vystrašený. Moje mléčné zoubky sotva vyrostly a opravdu jsem měl být ještě u maminky, ale ona byla taková nemocná a lidé stále mluvili o tom, že chtějí peníze a jde jim na nervy ten nepořádek, který já a moje sestra děláme. Tak nás dali do klece a vzali na neznámé místo. Pouze nás dva. Choulili jsme se k sobě a byli jsme tak vystrašení. Stále nás nikdo nepřišel pohladit. Tolik nových věcí, zvuků a pachů. Jsme v obchodě, kde je tolik různých zvířat. Některá piští, jiná mňoukají, další pípají. Moje sestřička a já jsme natlačení v malé kleci. Slyším i jiná štěňátka. Vidím lidi, kteří se na mne koukají, líbí se mi ,,malí lidé´´- děti, vypadají tak mile a směšně, jakoby si chtěli se mnou hrát. Celý den zůstáváme v malé kleci; někdy protivní lidé bouchnou do naší klece a vylekají nás. Často nás vyndávají ven, aby nás ukázali lidem. Někteří jsou jemní, jiní nám způsobují bolest; vždy slyšíme: ,,Ach, jací jsou rozkošní, chtěl bych jedno domů, ale nikdy si nás nikdo nevezme.


Moje sestřička minulou noc zemřela, když byla v obchodě tma. Položil jsem si hlavu na její jemný kožíšek a cítil jsem, jak život uniká z jejího malého hubeného tělíčka. Slyšel jsem je mluvit, že byla nemocná a že by mne měli prodat za sníženou cenu, abych co nejdříve opustil obchod. Myslím, že moje slabé zavytí bylo jediným projevem smutku nad mojí sestřičkou, neboť její tělíčko ráno vzali ven z klece a nevím jak s ním naložili.


Dnes přišla jedna rodina a koupila si mne! Och, šťastný den! Je to milá rodina. Opravdu, opravdu mě chtějí! Koupili mi misku a krmivo a malé děvčátko mne drží tak něžně v náručí. Mám ji tak rád! Mamka a taťka říkali, že jsem milé a krásné štěně! Dostal jsem jméno Anděl, neboli Andílek. Rád olizuji mé nové lidi. Rodina se o mne výborně stará, mají mne rádi a jsou něžní a milí. Jemně mne učí, co je správné a co ne, dávají mi dobré jídlo a moře lásky. Chci se jenom zavděčit těmto úžasným lidem. Mám velmi rád malé děvčátko a rád si s ním hraji a honím.


Dnes jsem byl u veterináře. Bylo to zvláštní místo a já jsem se bál. Dostal jsem nějaké injekce, ale moje nejlepší kamarádka, malé děvčátko, mne jemně držela a povídala, že to bude v pořádku. Tak jsem se uklidnil. Veterinář musel říkat něco smutného mé milované rodině, protože vypadali strašně smutní. Zaslechl jsem něco jako ,,silná dysplazie kloubů´´ a něco o mém srdci. Zaslechl jsem veterináře zašeptat něco o rádoby chovatelích a že moji rodiče určitě nebyli testovaní. Nevím, co to všechno znamená, ale bolí mne vidět moji rodinu takovou smutnou. Ale stále mne milují a já je mám také stále velice rád.


Už je mi 6 měsíců. Ve věku, kdy jsou jiná štěňátka silná a bláznivá, mne hrozně bolí jenom se pohnout. Bolest nikdy nepřestává. Bolí mne běhat a hrát si s mým milovaným děvčátkem a těžko se mi dýchá. Snažím se ze všech sil být silným štěňátkem, jakým bych měl být, ale je to těžké! Láme mi to srdce, když vidím děvčátko takové smutné a když slyším mamku a taťku říkat, že ,,asi už nastal ten čas´´. Několikrát jsem byl na tom místě u veterináře a zprávy nikdy nebyly dobré. Vždy mluví o ,,dědičných problémech´´.


Já přeci chci jen cítit teplé sluneční paprsky, hrát si a tulit se k mojí rodině. Minulá noc byla nejhorší. Bolest byla mou stálou společnicí. Teď už mne bolí i se postavit a napít se. Chci se postavit, ale můžu už jen kňučet bolestí.


Vzali mne naposledy do auta. Všichni jsou takoví smutní a já nevím proč. Byl jsem zlý? Snažil jsem se být hodný a mít všechny rád. Co jsem udělal špatně? Och, jen kdyby ta bolest pominula! Kdybych jen mohl usušit slzy mého děvčátka! Vystrčím jazyk, abych jí olíznul ruku, ale můžu jen zakňučet bolestí.


Stůl u veterináře je takový studený. Tak hodně se bojím. Všichni lidé mne objímají a hladí. Pláčí do mého kožíšku. Cítím jejich lásku a smutek. Podařilo se mi jemně oblíznout jejich ruce. Ani veterinář nevypadá dneska tak přísně. Je jemný a cítím jakousi úlevu. Děvčátko mne drží jemně a já jí děkuji za všechnu lásku, co mi dala. Cítím jemné píchnutí v přední tlapce. Bolest začíná ustupovat. Cítím, jak na mne jde klid. Teď můžu něžně olízat její ruku. Začínám vidět sny: vidím přicházet mojí maminku a mé bratříčky a sestřičky na vzdáleném zeleném místě. Říkají, že tam není bolest, jen pokoj a štěstí. Dávám mé rodině sbohem jediným způsobem, který znám - slabým zavrtěním ocásku. Doufal jsem, že s nimi strávím hodně, hodně měsíců, ale nebylo mi to souzeno. ,,Víte´´, povídal veterinář, ,,štěňata v pet-shopech nepochází od etických chovatelů´´. Bolest teď ustává a já vím, že přejde mnoho let, než uvidím svou milovanou rodinu znovu.



Kdyby se to jenom všechno událo jinak.
Tenhle příběh koluje po internetu, dejte si ho taky na svůj blog ať už se tohle nikdy nestane! Prosím...!!! Vám přece taky musí být líto toho štěňátka, ne?!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

PROSÍM KLIKNI,ŽE JSI TU BYL/A

KLIK :o)

Komentáře

1 skatty skatty | Web | 15. ledna 2007 v 19:47 | Reagovat

Tak tohle bylo dost krutý :'( :'( :'( :'( :( :'(

2 Maky & Kyelll Maky & Kyelll | E-mail | Web | 15. ledna 2007 v 19:50 | Reagovat

No tak to je smutný :(

3 Saruschka Saruschka | Web | 15. ledna 2007 v 19:50 | Reagovat

Kajuschko neměl jsi sis to číst....já to taky nečtu, pamatuješ na ten jeden?! co jsem ti pak posílala, tak ten jsem ještě obrečela tak to radši nečtu :( ( for skatty)

4 Nikola Nikola | Web | 15. ledna 2007 v 20:00 | Reagovat

chudinka štěňátko

5 skatty skatty | Web | 15. ledna 2007 v 21:05 | Reagovat

jn neměla..:( protože tohle bylo fakt.. :( prostě... :( nepěkný...:( :( víc mě trápí bolest zvířat než.. lidí newím proč to tak je... newím jak to zní... ale je to tak :(

6 zuzíček zuzíček | Web | 16. ledna 2007 v 11:03 | Reagovat

boooože málem jsem se rozbrečelaa:((((

7 kitten kitten | 16. ledna 2007 v 11:08 | Reagovat

zuzíček- no, já úplně.

8 Nikyta-Lo Nikyta-Lo | Web | 16. ledna 2007 v 13:25 | Reagovat

http://blbinkysrandicky.blog.cz/0612/soutez-o-nej-blog-roku-2007

Dej mi posím hlas v této soutěži-moc ho potřebuju!!!!! Díky

9 Buffy Buffy | Web | 16. ledna 2007 v 14:06 | Reagovat

Naty moc ti děkuju za hlas v té soutěži o nejlepší blog!!! A tento příběh je fakt krutý:(..Jsem se odopravdy rozbrečela:(

10 sísa sísa | Web | 16. ledna 2007 v 16:14 | Reagovat

To je hrozně smutný

11 tetete tetete | E-mail | Web | 16. ledna 2007 v 16:53 | Reagovat

proboha no to je nepredstavitelne priserna :,( hrozny dam si to na blog to je hruza

12 Saruschka Saruschka | Web | 16. ledna 2007 v 17:22 | Reagovat

Chci si to přečíst ale nemůžu :(

Skatty: Dyť víš, že mne taky...

13 Blanka Joanna Blizman Blanka Joanna Blizman | E-mail | Web | 17. ledna 2007 v 3:01 | Reagovat

Opravdu kruté,mám slzy v očích :( B

14 janíí­k a síísa janíí­k a síísa | Web | 17. ledna 2007 v 14:15 | Reagovat

jj k tomu není co dodat..=o((

15 Monča Monča | Web | 17. ledna 2007 v 15:46 | Reagovat

To je příšerný :(( normálně jsem se rozbulela jak malý mimino!!příroda je někdy tak krutá.... :,,((

16 zdenka zdenka | 17. ledna 2007 v 20:26 | Reagovat

Se slzami v očích jsem to dočetla, lidi jsou krutí, chudáci zvířátka. Je to moc smutné.,,-((

17 Leňa Leňa | E-mail | Web | 18. ledna 2007 v 12:52 | Reagovat

ach jo......to je hodně, hodně smutný !!!:(:(:(

TY LIDI Z TĚCH PET-SHOPŮ BY MĚLI HNED ZABIT !!!!TAKOVÝ HAJZLE !!!!!!!BYCH TO POSADILA HNED NA ELEKTRICKÝ KŘESLO A S CHUTÍ ZMÁČKA !!!!!!! TAKHLE TRÁPIT ZVÍŘATA !!!!

18 Natka Natka | 18. ledna 2007 v 14:41 | Reagovat

Leňo> já také prodávám v prodejně se zvířátky, ale NIKDY by jsme štěňátka ani koťátka nevykoupili, protože moc dobře víme jak stresující by to pro taková zvířátka bylo! Hodně záleží na povaze lidí a já mnohem víc odsuzuji množitele (protože to už nemůžu nazvat chovateli), kteří to dělají jen pro peníze a těm zvířátkům nedávají odpovídající péči a lásku a když už neví co s nimi tak šup s nimi do pet shopu, nebo v horším případě do popelnice!

19 Leňa Leňa | E-mail | Web | 19. ledna 2007 v 13:14 | Reagovat

jo já sem to nemyslela na tebe nebo na ty hodný lidi co maj zvířátka ráda, ale myslela sem to na takový lidi jak ty říkáš kteří to dělají pro peníze atd ......asi sem to napsala blbě....:):)    

ale já prostě úplně zbožňuju zvířátka takže potom co jsem si to přečetla tak jsem úplně vypěnila, protože mi ho bylo strašně líto!

20 Natka Natka | 19. ledna 2007 v 19:16 | Reagovat

jj Leňo já vím  ten příběh musí chytnout za srdíčko každého milovníka zvířátek takže tvoji reakci plně chápu a sdílím papa

21 Ivík Ivík | E-mail | Web | 24. ledna 2007 v 22:14 | Reagovat

Ahoj Natko ,

půjčím si ten příběh a dám ho na stránky naší Kynologické organizace. Moc mě to vzalo za srdíčko.

Je to opravdu strašné.Chudáček štěnátko.Ahoj Iveta

( tvůj blog se mi moc líbí jsem na něm každý den )

22 Natka Natka | 25. ledna 2007 v 9:57 | Reagovat

Ivíku> jsem moc ráda, že se ten příběh dostane dál!

Moc ti děkuji za pochvalu mého blogu, jsem moc ráda, že sem chodíš a že se ti tu líbí :o))papa

23 Šárka Šárka | E-mail | 28. ledna 2007 v 20:18 | Reagovat

Příběh štěňátka,který jsem si tu přečetla je opravdu srdceryvný.Je mi velkou záhadou a snad nikdy nepochopím kde se v lidech bere tolik zla.....

24 Šárka Šárka | E-mail | 28. ledna 2007 v 20:39 | Reagovat

Mimochodem,velmi pěkný blog!!!

25 Natka Natka | 29. ledna 2007 v 9:21 | Reagovat

Šárko moc děkuji za pochvalu mého blogu - potěšila jsi mě!

26 ivča ivča | E-mail | 2. února 2007 v 13:03 | Reagovat

je to moc smutný a dám  si to do blogu dík za inspiraci

27 ada ada | E-mail | 6. března 2007 v 19:08 | Reagovat

smutný ,ale ta uleva přišla a pak mu bylo už dobře

28 Tereza Tereza | 30. dubna 2007 v 9:41 | Reagovat

je to strašné někteří lidi se chovají jako nějací ko....i  že to tak s prominutím musím říct já jsem si to přečetla a přečetla sem si i ty 2 jiné o tom Maltézáčkovi a o Danečkovi a všechny jsem obrečela je to strašné já mám naštěstí zdravé štěňátko (Jorkšírka) a mám ji moc ráda a kdo chce tak se mně podívejte na blog je nově udělaný a není tam toho moc www.kellyabeky.blog.cz moc díííík

29 Sušenka Sušenka | E-mail | Web | 7. června 2007 v 19:54 | Reagovat

Jak tohle může někdo udělat?? Já jsem chtěla asi před půl rokem nějaké štěně s útulku, ale rodiče mi to zakázali, jelikož prý nikdy nevíme, čim to štěně prošlo..... asi to je pravda, ale je mi toho pejska opravdu moc líto

30 juliána juliána | 27. června 2007 v 19:34 | Reagovat

miluji psi je to kruté

31 alča alča | 11. listopadu 2007 v 18:00 | Reagovat

brečím u toho je to velice smutné :(

32 Kristýna Kristýna | 28. srpna 2008 v 13:57 | Reagovat

je to moc smutné mám dostat k vánocum malé štěnátko bolonáčka ale bojímse cokdyž tam bubou sourozenci jako tady a já je rozdělím jeden bude štastný ale i smutný že tam nechal sestřičku nebo bratříčka a ten druhý se tam bude pořát trápit zavřený v kleci:-( nejraději bych si vzala všechny abych je nemusela rozdělit a poznali praví domov

33 x-Bara-x x-Bara-x | E-mail | 12. září 2008 v 21:53 | Reagovat

opravdu smutne!!! ja jsem se v pulce rozbrecela a kvuli slzam jsem skoro ani nemohla cist!!! tedka sotva vidim na klavesnici. je to vazne krute co nektera zviratka zazijou!!! :'(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama