close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Smutný příběh maltézáčka :o(

5. března 2007 v 5:55 | Natka |  ZAJÍMAVOSTI O PSECH

Převzato se souhlasem od BETTY

SMUTNÝ PŘÍBĚH MALTÉZÁČKA
Ahoj, tady George z Chicaga. Zkusím napsat jeden můj příběh, který se stal asi před 20 lety. Tento příběh začal v době, když moje dcerky byly malé a stále si přály pejska, asi jako každé malé dítě. I já mám strašně rád psy, ale moje bývalá manželka moc ne a to je dost podstatné v tomto příběhu.

Jednoho krásného dne jsem koupil malé štěňátko, byl to maltézáček. Dcery měly ohromnou radost a já snad ještě větší! Bydleli jsme v jednom pražském bytě a zahrádku jsme neměli, proto časté procházky s Jarčou byly nutn. Musím podoktnout, že Jarča byla ten malý roztomilý maltézáček. Na každé procházce nas potkávala jedna starčí babička a vždy obdivovala Jarču a Jarča se jí odvděčila počůranou nohou a někdy to i odnesly punčocháče. Tato starší babička hraje v mém příběhu dost podstatnou roli, jak poznáte na konci.

Jednoho krásneho dne, jak už to v některých rodinách bývá, mi moje, dnes už bývalá manželka řekla, no vlastně krutě oznámila toto: "Buď já nebo ten pes!!!" A já omámený láskou k mé ženě, no prostě jsem udělal něco, co mám před očima ještě dnes. Ten večer, bylo asi 11 hodin, jsem vzal milovanou Jarču, odvezl jsem ji autem asi 5km daleko a nechal jsem ji u řeky, kde byly obydlené domy a doufal jsem, že ji nějaký slušný člověk, na rozdil ode mne, najde. Tu noc jsem se vrátil domů, bývalá manzelka byla ráda, ale já jsem byl zoufalý z toho, co jsem udělal! Když píši tyto řádky, ještě teď mi běhá mráz po zádech!! Asi po 2 hodinách jsem měl takové strašné výčitky svědomí, nastartoval jsem auto, nehleděl jsem na řeči manželky a se slzami v očích jsem se vrátil pro Jarču. Hledal jsem ji snad 2hodiny, nemohl jsem ji najít, byl jsem už zoufalý, když jsem najednou zaslechl psí pláč, ano byl to plá, věřte nebo nevěřte, ale i psi umějí brečet! Ano, byla to Jarča, celá se třásla a snad nemusím popisovat, jakou měla radost, když jsem se pro ni vrátil.

Druhý den ráno jsem přemýšlel, jak z tohoto problému. V tu chvíli jsem si vzpomněl na starou babičku, která potkávala Jarču na její každodenni procházce. V tu chvili mi bleskl hlavou nápad a dnes vím, že ten nápad byl ten nejlepší. Druhy den na procházce s Jarčou jsme potkali zase tu babičku a já měl vymyšlený plán. Jelikož babička vždy říkala, jak je to krasný pejsek a že by chtěla taky takového, tak když jsme ji potkali a zase vychvalovala Jarču a samozřejmě Jarča babičce počůrala a roztrhala punčocháče, tak jsem se mile babičky zeptal, jestli by Jarču nechtěla. Babička si v první chvíli myslela, že si dělám legraci. Legraci jsem si nedělal a hned jsem babičce s radostí daroval Jarču. Nikdy jsem neviděl tak smutné oči psa, ale zase jsem nikdy neviděl, jak stará babička omládla o několik let! Asi za dva roky jsem tuto babičku i s Jarčou potkal a první slova této dobré ženy, byla: "Jarču Vám nevrátím ani za milion korun!!!" Dnes už takové výčitky svědomí nemám, jelikož vím, že Jarča byla v dobrých rukou a dnes, když hladím svého Beníčka, tak si na tuto nemilou historku vždy vzpomenu
a věřte, psí pláč je to nejhorší, co může člověk slyšet. Vím, že tento můj příběh není moc radostný, ale hlavní je, že konec byl šťastný!

Dnes mám stejného pejska jménem Beníček a manželku, která našeho pejska má ráda. Miluje ho a nedala by ho nikomu na světě. A tímto končí můj příběh, ale omlouvám se, tento příběh jsem psal od srdce a ne jako slohový úkol.
S pozdravem George, Beníček a Alenka
zdroj:fairily.blog.cz
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

PROSÍM KLIKNI,ŽE JSI TU BYL/A

KLIK :o)

Komentáře

1 sasha sasha | Web | 5. března 2007 v 12:51 | Reagovat

ach boze, aj ja mam maltezacka.....a predstava, ze by mi ho niekto zobral ma zabija...je to krasny pribeh, nastastie so stasnym koncom...

2 sasha sasha | Web | 5. března 2007 v 12:51 | Reagovat

nevadilo by ti keby som si ho dala aj ja na blog?

3 Maky & Kyelll Maky & Kyelll | E-mail | Web | 5. března 2007 v 14:11 | Reagovat

Naštěstí to má šťastnej konec ! :)

4 kaja kaja | Web | 6. března 2007 v 14:18 | Reagovat

vyzera ako moj!! je krasny

5 Beruška Beruška | Web | 6. března 2007 v 21:39 | Reagovat

krásný hafánek...ten příběh je dojemný

6 Majka Majka | E-mail | 9. dubna 2007 v 19:36 | Reagovat

Mám čtyři maltézáčky a celá rodina je milujeme a oni za to nás.Jednu fenečku jsem doslova vysvobodila z útrap a ta je mi dodnes za to vděčná.Všichni s ní děláme pěkně,ale i přes to když ji zavoláme se k nám plazí.To trauma jí už zřejmě zůstane navždy.Proto mě takové příběhy moc dojímají.

7 JOLYNKA JOLYNKA | 24. května 2007 v 22:14 | Reagovat

můžu si to dát na web? děkuju moc.Amůžu si tam dát i ostatní příběhy pejsků?

8 Niky Niky | 17. června 2007 v 18:40 | Reagovat

Me pes umrel pred 2 týdny...zakousl ho pes...nechtejte to zazít,dodnes nemohu uverit ze tu uz neni:(...pokazdé kdyz jsem prisla ve skole,me privítal tou nesladsí pusinkou,ted na me uz nikdo neceká,pokazdé mi usinal v nárucí i poslední jeho nádech byl v mé náruci...nikdy nezapomenu:(...

9 Elen Elen | 2. září 2007 v 14:29 | Reagovat

já mám maltezáčka kluka a dostanu ještě holčičku!!!

10 alešek alešek | E-mail | 5. září 2007 v 21:45 | Reagovat

mi máme jezevčíka ajdu

11 Elen Elen | 15. října 2007 v 15:29 | Reagovat

A nikdy bych je nedala!!!bože hrozná představa

12 misa misa | 18. září 2011 v 18:38 | Reagovat

ja mam kimicka a je to taky maltezacek a mame ho mocinky radi :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama